Nedaleko Uherského Ostrohu chce těžařská firma České štěrkopísky začít těžit a zpracovávat štěrkopísek. Pár let po zveřejnění záměru v roce 2006 lidé i zástupci obcí proti záměru těžby. V lokalitě je značné riziko, že těžba ovlivní podzemní vody a ohrozí zásobování několika obcí pitnou vodou. I přes nesouhlas dotčených obcí v roce 2015 ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasní stanovisko a o těžbě měl rozhodovat příslušný báňský úřad.
Přes protesty obcí a občanů byl rozhodnutím Báňského úřadu v Brně dne 9. 1. 2019 stanoven dobývací prostor pro těžbu štěrku v Uherském Ostrohu, č. j. SBS 17437/2016/OBÚ-01/22.
Souhlas s těžbou vydala Krajská hygienické stanice ve Zlíně i Ministerstvo životního prostředí, nevadí ani Zlínskému kraji. A to přesto, že znalecké posudky těžbu vyhodnocovaly jako velké riziko pro vodní zdroj. Naopak proti těžbě jsou obce, jihomoravští hygienici i zástupci Jihomoravského kraje. Dotčené obce a Jihomoravský kraj podali v roce 2020 proti plánované těžbě žaloby. Krajský soud v roce 2020 vynesl rozsudek proti rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh pro těžbu štěrkopísku.
Odpor proti těžbě byl a je značný a vyjadřují jej prakticky všichni zainteresovaní. Když Český báňský úřad v roce 2020 potvrdil dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku v katastru Uherského Ostrohu vydali jsme se mnozí společně na protestní pochod „ Za vodu“. Těžba ohrožuje i zájmy Vodovody a kanalizace (VaK) Hodonín, kteří z místních zdrojů zásobují pitnou vodou obce v JMK, proto protestní pochod také podpořili.
Kraj opakovaně upozorňoval na rizika. V červnu 2022 však Český báňský úřad zamítl odvolání obcí a znovu potvrdil dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku.
ČBŮ vycházel z několika vzájemně rozporuplných znaleckých posudků. Jeden považoval těžbu štěrkopísku v blízkosti vodního zdroje za možnou a v tuzemském prostředí běžnou. Druhý v tom naopak viděl velká rizika spojená s kvalitou a vydatností zdroje. Proto si Český báňský úřad nechal zpracovat revizní posudek. A ten se k těžbě nestaví odmítavě.
Rozhodnutí Českého báňského úřadu je pravomocné. Potvrdil tím rozhodnutí obvodního báňského úřadu z roku 2020, který dobývací prostor stanovil, a veškerá odvolání zamítl. Nově do rozhodnutí obvodního báňského úřadu doplnil podmínku, že hornická činnost nesmí být prováděna na koridoru územní rezervy pro kanál Dunaj–Odra–Labe.
I když to neznamená, že úřad těžbu povolil, jeho názor je jasný. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat!
K vlastní těžbě však musí získat společnost České štěrkopísky povolení od Ministerstva životního prostředí, kam 7.3.2022 žádost o prodloužení platnosti kritizovaného stanoviska EIA k záměru „Těžba štěrkopísku v Uherském Ostrohu 2“ z roku 2015. Jihomoravský kraj se k žádosti odmítavě vyjádřil 8.7.2022, více dělat nemůže. Pořád doufám, že MŽP v čele s ministrem Annou Hubáčkovou vyhodnotí celkovou situaci a těžbu zamítne. Pamatuji si, že se s námi pochodu za vodu v roce 2020 také zúčastnila a na místě i vystoupila.
Pokud je tento postup v souladu se zákonem, je zřejmě nutné legislativu o těžbě nerostných surovin v ČR změnit. Zdroje pitné vody jsou v ohrožení v celé ČR, myslím si, že by bylo vhodné chránit pitnou vodu vlastním zákonem o ochraně pitné vody. Předchozí vláda v roce 2020 návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů sice neodmítla, ale nechala „zapadnout“. Tehdejší návrh však neřešil optimálně ochranu pitné vody. Myslím, že je na čase návrh aktualizovat z pohledu vzácnosti pitné vody a znovu předložit parlamentu. Problém ohrožení zdrojů pitné vody se týká celé ČR, nejen Jihomoravského kraje.
Ivo Vašíček
